První veřejné filmové představení: Bratři Lumièrové – Kinematograf

Film, který vám dnes představím možná neznáte. Jistě ale znáte jeho tvůrce a už z nadpisu jste pochopili, proč je tento digitalizovaný snímek z celuloidového 35mm filmu tak zajímavý a vzácný. Nese název La Sortie des Ouviers de L’Usine Lumiere Lyon (Dělníci opouštějí továrnu Lumiére v Lyonu) a jeho autory jsou bratři Lumièrové.

I když před tímto snímkem vzniklo pár filmů ve studiu Thomase Alvy Edisona, je v dějinách filmu považován za klíčový a historicky významný až tento. Důvod je jasný. Až tento film byl jako první veřejně prezentován na plátně více divákům.

Bratři Louis a Auguste Lumiérové jako první vytvořili lehké a přenosné zařízení pro natáčení, kopírování a projekci filmu více než jednomu divákovi. Stroj, který byl pojmenován kinematograf, patentovali 13. února 1895. Díky tomuto zařízení mohli diváci sledovat film na velkém plátně. V kinematografu se používal perforovaný 35mm film. Při natáčení a promítání zpočátku používal snímkovou frekvenci 16fps a až s příchodem zvukového filmu v roce 1920 se rychlost zvýšila na 24fps.

První veřejné představení a zkouška kinematografu proběhla 22. března 1895. Bratři Lumiérové promítli svůj první snímek s názvem La Sortie des Ouviers de L’Usine Lumiere Lyon (video v úvodu článku). Film, který trval 46 sekund, zachycuje odchod dělníků z továrny po skončení směny.

Dalším významným datem je 28. prosinec 1895. V ten den proběhlo v Paříži v prostorách Grand Café první komerční představení, které trvalo zhruba dvacet minut. Bylo složeno z deseti krátkých filmů o délce 38 – 49 sekund:

Dělníci opouštějí továrnu Lumiére v Lyonu, Skok na koně, Rybolov zlaté rybky, Vylodění kongresu fotografů v Lyonu, Kováři, Pokropený kropič, Krmení dítěte, Salta na dece, Náměstí Cordeliers v Lyonu, Koupání v moři

Zdroj videa: youtube.com

Bratři Lumiérové svému vynálezu nepřikládali takový význam, jaký ve skutečnosti měl. Přestože i oni natáčeli svou rodinu, jako později mnoho lidí na 8mm filmy, považovali kinematograf za pomůcku, která měla sloužit jen vědcům. Byla to pro ně hotová věc a neměla se dále rozvíjet. Vůbec nepracovali s délkou záběrů ani se střihem. Všechny jejich filmy byly spíše fotografie, na kterých byl zaznamenán pohyb. Nechtěli kinematograf prodat ani francouzskému iluzionistovi Georgesovi Mélièsovi, který ho chtěl využít pro výrobu hraných filmů. Nakonec jej ale získal a díky svým filmům stanovil další vývoj kinematografie.

Kdo byl Georges Méliès se dočtete v článku:
Filmový zázrak: Cesta na měsíc (1902) – Georges Méliès