Digitalizace 16mm filmu se zvukem – optická stopa

V tomto článku nebudeme věnovat pozornost obrazu, ale zvuku. Videoukázka výše, je z celuliodového 16mm filmu, který obsahoval optický zvukový záznam.

Při digitalizaci jsme ani tento film nedávali do staré promítačky. Digitalizace obrazu i zvuku byla provedena na našem scanneru s vysokým optickým rozlišením.

Zvukovou stopu naskenujeme a převedeme na zvuk

K filmům našich klientů jsme vždy velmi šetrní. Neriskujeme poničení filmů ve starých promítačkách. Proto i zvukovou stopu na 16mm filmu digitalizujeme pomocí scanneru. Obrazová políčka naskenujeme včetně optické zvukové stopy, postprodukčně ji “poslepujeme” a celý obrazový záznam vlnové délky převedeme na zvuk.

V ukázce v úvodu článku je naskenovaný 16mm film včetně optické zvukové stopy. Zákazníkům předáváme hotový digitalizovaný film samozřejmě bez vlnovky v obrazu. Pokud by ale o to někdo stál, může dostat i vlnovku. 🙂

Princip optického záznamu zvuku u filmu

Optická zvuková stopa je na filmu umístěna mezi perforací a obrazovými políčky. Jedná se většinou o tmavý proužek se světlým aplitudovým záznamem. Je znám i hustotní záznam, ale ten je spíše vzácností. Optický záznam zvuku využívá princip přeměny světelného signálu na elektrický. U starých promítaček jej zajišťovala fotodioda.

Kvalita takového zvuku u filmu nemusí být špatná. Má samozřejmě určité omezení. Většinou ale záleží na stavu dochování celuloidového filmového pásu. Např. škrábance a prach mohou při poslechu způsobovat šum a praskání.

Optický zvukový záznam bylo první řešení, jak přivést k filmu i zvuk. Jeden z prvních takto ozvučených filmů byl promítán v roce 1928. Dalším řešením byl kvalitnější magnetický zvukový záznam.