8mm film a zkušenosti filmařů se světlem

Rozhodl jsem se napsat článek o zkušenosti filmařů s natáčením na 8mm filmy, protože se ke mně včera opět dostal kotouč s osmičkou, na kterém bylo napsáno „SVATBA“. V tu chvíli jsem si povzdychl. Bylo mi jasné, jak bude film vypadat. A bohužel jsem se nemýlil. Po vyčištění filmu, nastavení scanneru, zavedení 8mm filmu do vodící branky a spuštění skenování bylo vidět, že záznam je dle mého předpokladu opravdu velmi tmavý.

Vždy si pokládám otázku, zda ty špatné záznamy svateb jsou dány tím, že všichni amatérští filmaři před čtyřiceti až šedesáti lety postrádali zkušenosti nebo zda tu byl prostě jen jeden nadšenec, který natáčel všechny svatby a prostě to dělal stále stejně (ne zrovna dobře).

Sám moc dobře vím, co obnáší natáčet svatbu v dnešních podmínkách. Neprováhat žádný okamžik a zachytit to neopakovatelné… V době expanze 8mm filmů to jednodušší určitě nebylo. Umím si tedy představit, že pokud chtěl filmař zachytit vystupující nevěstu z vozu, vedenou tatínkem do budovy úřadu a zároveň se snažil rychle natáčet příchod k oltáři, neměl moc času. Jinými slovy tedy filmař nejprve natáčel venku (kde bylo hodně světla) a hned po té v budově (kde bylo málo světla). Pokud neměl zkušenosti s prací se světlem a nastavením expozice výsledek nomohl být dobrý.

Tak jak dnes známe přídavné světlo ke kameře, tak nebylo vždy samozřejmostí. Používání světelného zdroje při natáčení na 8mm filmy často vyžadovalo jednoho pomocníka ke kameramanovi, který světlo držel. Běžně tedy amatérští filmaři osvětlení nepoužívali.

Dnes jistě každý ví, že pokud postaví člověka v bytě před okno a začnete ho natáčet (proti světlu), pravděpodobně natočí jen černou skvrnu před bílou plochou. Tehdejší filmaři právě tuto chybu často dělali. Při svatbách natáčeli ženicha a nevěstu v místnosti proti světlu a v kombinaci se špatně nastavenou expozicí vypadaly výsledné záběry bohužel tak, jako jedno vybrané obrazové políčko z 8mm filmu v úvodu tohoto článku.

Zdá se, že znalosti a zkušenosti dnešních amatérů nebyly automatickou výbavou tehdejších osmičkových filmařů. Práce se světlem a nastavením expozice při natáčení na 8mm filmy tedy nebyla vždy samozřejmostí. Digitalizace 8mm filmů s tmavými záběry je možná, ale velké zlepšení obrazu nečekejte. V tomto případě nepomůže ani to nejvyšší prosvětlení. Pokud jsou na filmu natočené jen černé pohybující se fleky a bílé skvrny, obraz z nich vytvořit nelze.

Hodí se také zmínit, že jsem digitalizoval i svatby na 16mm filmech. Vzhledem k tomu, že toto byl již poloprofesionální formát a amatéři ho moc nepoužívali, je zkušenost těchto filmařů na záběrech vidět.