Okupace Československa 1968, rozhovor a záběry z Václavského náměstí na 8mm filmu
Video, které tentokrát zveřejňujeme nevyniká svou kvalitou, ale obsahem. Je z doby invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Ta se odehrála 21. srpna 1968 a nesmazatelně se zapsala do historie naší vlasti. V médiích o ni už bylo řečeno mnoho. My vám ale přinášíme nové unikátní záběry z rodinného archivu, které odkryla naše digitalizace 8mm filmů.
Kvalita záběrů vypovídá o napjaté situaci na Václavském náměstí, když ho obsadilo vojsko. Pořídil je tehdy šestnáctiletý chlapec a je obrovské štěstí, že si je dnes můžeme pustit. Stejný muž se na nás v roce 2019 obrátil s žádostí o skenování filmu. Poskytl nám souhlas se zveřejněním a pohled na tehdejší události.
Za souhlas se zveřejněním 8mm filmu a za komentář klientovi DĚKUJEME.
Rozhovor s majitelem filmu Oldřichem D.
Kolik Vám bylo let, když jste natáčel ty záběry na Václavském náměstí?
Bylo mi 16 let, učil jsem se v té době soustružníkem v ČKD lokomotivka.
Jak jste se dozvěděl, že se něco děje? A proč jste šel na Václavské náměstí?
V naší rodině i v mém okolí byla politická a společenská situace vždy sledovaným tématem. Otec byl za války totálně nasazen, se strýcem byli poté, co se zúčastnili protestního pochodu studentů v Nerudově ulici v únoru 48, vyhozeni z vysoké školy a otec byl poslán do dolu na Kladno. Události a násilné ukončení tzv. Pražského jara tak bylo vnímáno velice intenzivně a negativně. (pozn. součástí databáze je též krátké video, jak jsme byli podpořit Ludvíka Svobodu při odjezdu z bydliště na Pražský hrad a následně před ním v březnu roku 1968). O možných protestech v den výročí se hovořilo v zásadě v průběhu celého roku a přirozeně navazovali též na obdobné akce u příležitosti smrti Jana Palacha, kterých jsem se také účastnil.
Jak dlouho jste tam byl?
Odhaduji, že jsem tam mohl být od 15 h do 20 – 21h. Odcházel jsem, když byla tma a nedalo se točit. Kameru jsem schoval pod tričko a s obavami jsem procházel kordony příslušníků VB, kteří již měli obsazené celé Václavské náměstí. Doma jsem neřekl, kde jsem byl, a kameru i s filmem jsem vrátil otci. Ten to zjistil až, když nechal film vyvolat a pustil si ho. Film pečlivě ukryl, mně rozhodně nepochválil a já jsem ho tak sám poprvé viděl až nyní, po jeho digitalizaci.
Bál jste se? Co jste si myslel, když jste viděl, co se tam děje?
Nejprve jsem byl nadšen, kolik se nás tam sešlo. Ve vzduchu bylo cítit napětí. Když zásah příslušníku VB začal – nejprve v podobě postupného vytlačování lidí do sousedních ulic a dolní části Václavského náměstí – cítil jsem obavy, jak se to dále vyvine a jak to dopadne. Následně byla použita vodní děla a také slzný plyn, atmosféra mezi protestujícími se radikálně měnila v nastupující paniku a strach. Když následně přijela auta s příslušníky lidových milicí, kteří začali protestující řezat za pasivního přihlížení příslušníků VB, už jsme se opravdu bál. Dokud měli akci v rukou příslušníci VB, vše bylo do určité míry profesionální, nicméně když to převzali lidové milice, byla cítit ryzí agrese a zášť. Doteď si pamatuji, vedle obav, to strašné zklamání, že zasahujícími byli jen občané ČSSR, neviděl jsem jediného cizího vojáka.
Jak se dnes s odstupem času díváte na tu událost?
V mnoha směrech ovlivnila celý můj následující život. Od 18ti let až do roku 89 jsem nikdy nešel l k volbám, odmítal jsem volit. Zúčastnil jsem se v Praze snad všech navazujících protestních akcí od roku 69 které vznikaly živelně na výročí úmrtí Jana Palacha a událostí srpna 1968.
Otázkou, jak by se můj život ubíral, kdyby nedošlo k násilnému ukončení Pražského jara a osobnímu prožitku zákroku LM na VN v srpnu 69, se nemá smysl příliš zaobírat, pravděpodobně by byl ovlivněn značně tak jako celé společnosti.
Dne 19. srpna 1968 jsem byl totiž s rodiči na dovolené v Římě, kde nás upozornili na pohyb vojsk Varšavské smlouvy na hranicích ČSSR. Padla i varianta, zda je vhodné se do Československa vracet. Rodiče rozhodli, že se vrátíme.
Jak radikálně se situace doma po možné okupaci změní, nás vůbec nenapadlo. Postupná negativní změna atmosféry ve společnosti, její rozdělení a pasivní, odevzdaná rezignace většiny občanů na obrodu systému a jejich postupné přizpůsobení normalizaci podle představ vedení KSČ byla v srpnu 1968 pro nás nepředstavitelná a tak jsme se v dobré víře vrátili domů.
Video z manifestace den po upálení Jana Palacha
Jedna z událostí, která se odehrála po roce 1968, je čin Jana Palacha. Ten se 16. ledna 1969 na protest proti potlačování svobod a pasivnímu přístupu veřejnosti k okupaci Československa upálil na Václavském náměstí. Den po té byl další náš klient na místě se svou kamerou na 8mm filmy.
Video naleznete v článku:
Upálení Jana Palacha – manifestace na Václavském náměstí 20.1.1969 na 8mm filmu
